A to bude i dědit?

Moje žena je úžasný člověk - nesobecký, laskavý, krásný zevnitř i zvenku. Máme spolu dvě děti, které jsou tou nejlepší náplní našeho života. Ale chtěli bychom jich mít víc, vždycky jsme toužili po veliké rodině. Bohužel manželka nemůže rodit přirozeně a třetí císařský řez už je poměrně riskantní záležitost. Rozhodli jsme se, že než pokoušet osud, raději si adoptujeme nějakého prcka, který by jinak skončil nejspíš u pěstounů nebo v dětském domově. Vzhledem k tomu, že už máme dvě vlastní děti, tak manželce hned při prvním informativním telefonátu úředník řekl, že prakticky nemáme šanci další dítě získat, protože mají vždy přednost bezdětné páry, kterých je spousta.

Bylo mi to divné – proč tedy končí děti v děcáku, když je všechny mají dostat bezdětné páry? Bylo to samozřejmě všechno trochu jinak – na úřadech se prakticky nesetkávají s tím, že by někdo byl ochoten adoptovat dítě jiného etnika. A těch je samozřejmě v podobných zařízeních spousta, ty jsou k dispozici. Ale nám je vážně úplně jedno, jakou to dítě bude mít barvu pleti!

No dobře, promodralé bychom asi raději nebrali :) 

Hlavně chceme, abychom si našeho dalšího člena rodiny mohli vzít domů co nejdříve po narození, aby ten malý človíček nemusel zažít ten pocit, že nemá mámu, nebo že jich má naopak víc a různě se mění. To ale znamená, že ona matka, která dá naše budoucí dítě k adopci, bude znát naši identitu. A samozřejmě bude mít možnost si svůj krok ještě několik měsíců po porodu rozmyslet, jako ostatně každá matka. Ano, je to určité riziko, ale nám jde hlavně o to děcko, aby nás mělo od samotného začátku. Podobným způsobem si prý ale děti prakticky nikdo neosvojuje. Lidé z toho mají strach. 

Když jsme oznámili okolí náš záměr, naše internetová sociální bublina zareagovala fantasticky, tolik podpory jsme nečekali ani ve snu. Horší už to bylo s širší rodinou a lidmi u nás v maloměstě. Všudypřítomné předsudky, strach, schématické reakce. Dotaz, který mě ale překvapil ze všech nejvíc, zněl: „A to bude i dědit?“ Ano, po nás bude skutečně dědit každý člen naší rodiny. A věřím, že tím pátým členem bude už brzy jeden člověk, kterého možná každou chvíli někde v téhle zemi někdo z ne úplně dobrých důvodů zplodí. A je dost možné, že to bude malá cikánečka nebo třeba syn nějaké prostitutky.

No a co?! Nikde ještě nebylo napsáno, jak bude jeho život vypadat. Naopak se hrozně těšíme, že u toho příběhu budeme v první řadě… 
@KohyCZ