26. 3. 2018

Miluji tanec. Oprava, milovala.

Když jsem byla malá, řekla bych vám, že až vyrostu, budu tanečnice. Ve čtyřech jsem začala dělat balet, ten jsem vyměnila za latinské tance a jako sedmiletá jsem skočila po hlavě do disca a tam jsem zůstala do třinácti. V té době jsem měla pět tréninků týdně a ještě jeden z gymnastiky. Byla jsem na svém tančícím vrcholu. Vracela jsem se pozdě domů, víkendy trávila na soutěžích nebo tancem ve studiu. Nepotřebovala jsem dýchat, stačilo mě roztočit.

Ale čím lepší jsme byly jako skupina, tím víc byly holky zlé. Byla jsem pro ně moc tlustá, tancovala jsem najednou jako slon, nechtěly být v mé blízkosti, protože je tuk nakažlivý. Tlustá jsem byla i podle mamky. A nakonec i podle sebe.

Ve třinácti jsem začala hubnout. Snižovala jsem si porce a za dva měsíce jsem zhubla deset kilo. Najednou jsem měla padesát kilo, ale váha už neklesala. Přestala jsem jíst úplně. A přestala jsem i tancovat, zradilo mě tělo (nebo já ho).

Ve čtrnácti jsem skončila v nemocnici. Ruce jsem měla od jizev a ran ze sebepoškozování. V plicích jsem měla vodu. Nejedla jsem. Místo lízátka jsem dostala diagnózu. Deprese. Anorexie.

Bylo mi patnáct, když jsem objevila kouzla projímadel a svět bulimie. V šestnácti jsem se rozhodla, že se budu léčit. Půl roku na to jsem omdlela v tramvaji, čtyři dny jsem nejedla. V sedmnácti jsem si myslela, že jsem zdravá. Téměř celý prosinec jsem omdlévala, mé tělo křičelo.

Teď je mi osmnáct. Minulý měsíc jsem jedla denně 500 kcal a měla jsem deprese takové, že jsem týden nevyšla z domu. Tento týden se zase hodně směji, je mi dobře a jídlo mám ráda. Zítra se to zase může všechno změnit.

Snažím se mít se ráda. Být vděčná, že žiji a že se mi ani jednou pokus o sebevraždu nepovedl. Ale někdy nejsem. Někdy si začnu ubližovat u fotek hubených slečen a přestanu jíst. Snažím se být zdravá, ale už nebudu. Moje tělo je po válce. Snažím se být šťastná, ale někdy bych chtěla prostě umřít. Umřít hubená až na kost.

Když jsem byla malá, řekla bych vám, že až vyrostu, budu tanečnice. Dnes bych vám řekla, že si nejsem jistá, jestli někdy vyrostu.
@DekadentniBarca