Ježíš

Do autobusu nastoupil Ježíš. Má umělou nohu, pohybuje se o dvou berlích a vypadá na svůj věk. Neustále mluví. Mluví o všem, co viděl v televizi, co četl v novinách, mluví o lidech, o světě... Směje se a ukazuje přitom dásně skoro bez zubů. Mluví a rozhazuje rukama. Mluví k lidem. Lidé dělají, že ho nevidí a neslyší. Paní naproti němu občas cuknou koutky, jako by se chtěla usmát. Ani ne tak tomu, co říká, jako tomu, jak se směje. Nakažlivě, radostně. Má na sobě jen košili a ještě napůl rozepnutou, zatímco my ostatní jsme v kabátech. Rifle schovávají umělou nohu, přes tělo pověšenou peněženku na kusu šňůry, s sebou dvě igelitky pověšené na berlích. Nesmrdí. Vypadá, že je mu mezi lidmi dobře. Po jedné zastávce vystupuje u nákupního centra. Asi jde kázat davům. Davy jsou ale netečné, nečekají na kazatele. A tak jsem potkala Ježíše.
@Imorihm