Vždycky jsem se lidí ptala, jak mám vědět, že jsem zamilovaná? Jak poznám, že je to skutečně to ono?
Až to přijde, tak budeš vědět, říkali mi všichni.
A měli pravdu.
Moje zamilovanost má mnoho podob. Jsou to jeho vrásky kolem rtů, když se směje, je to jedinečný způsob, jakým vyslovuje moje jméno, je to, když se smějeme stejným hloupým vtipům, to, že je ten první, komu chci říct o každý dobrý věci, která se mi stane, to, že vím, že v jeho objetí je svět v pořádku, to, že jsem šťastná, když je šťastný on, to, že pro mě na světě není doopravdy nikdo krásnější, to, jak se o mě stará, když je mi špatně, to, že změní plány, jen aby mi pomohl.
To, že když ho konečně vidím z okna vlaku, tak se musím usmívat takovým širokým úsměvem, který nejde z obličeje sundat, ani kdybych chtěla. Je to vůně jeho trička, která mi dělá krásno v srdci v těch dlouhých dnech, kdy se nevidíme, jsou to jeho slova útěchy, když se něco nepovede, je to jistota, že spolu všechno na světě zvládneme. To, že mlčet spolu není trapný, ale krásný. Je to pocit, že ten druhý byl stvořený přesně pro Vás.
Tak náhodně a nečekaně začalo něco, bez čeho by si ani jeden z nás už život představit nedokázal. Práva láska dělá život snazším, krásnějším. Najednou nezáleží na čase, na 4 hodinách ve vlaku, nebo dopoledni stráveném díváním se do očí, které vůbec není ztracené. Nezáleží na penězích, jak by mohlo, za společný čas bych zaplatila milion. Záleží na tom, že jsme spolu a že je nám krásně.
Teď je to samozřejmě trochu jiné než v prvních měsících, ale ten cit pro něj v mém srdci jenom roste s každým setkáním. Je to prostě můj člověk, který mě už rok a půl přesvědčuje, že každý den je lepší než ten včerejší. S každým dalším setkáním přichází nová definice slova "nejlepší".
@odpadek
@odpadek