Hraniční porucha

Nebyla jsem zrovna chtěné dítě, matka studovala při práci, a tak jsem byla v jeslích ráno první a odpoledne poslední. Nezralí rodiče, nedostatek podpory, přísný otec, náročná kritizující matka neschopná empatie. Když mi byly čtyři, centrem pozornosti se stala mladší sestra, miláček. V osmi rozvod rodičů. Bohužel to vše zanechalo hluboké stopy. 

Od malička mne provází vnitřní nejistota, nízké sebevědomí, pochyby o vlastní hodnotě a důležitosti, touha milovat a být milována, intenzivně bolavá smutná duše, pocity opuštěnosti, samoty. Neumím navazovat a udržovat společenské vztahy, mívám sklony k sebepoškozování. Jsem impulzivní, v přítomnosti cizích lidí viditelně nervózní a nejistá. Bývám proto opakovaně cílem šikany, bossingu, mobbingu, přitahuji psychopaty a sociopaty. V dvaceti pěti jsem měla problémy s užíváním drog, od třiceti pěti s pauzami do současnosti mám sklony k časté konzumaci alkoholu, obojím jsem utíkala z reálného světa kamsi dovnitř, do sebe. 

Důsledkem vnitřního chaosu je pro mne obtížné udržovat pořádek, dodržovat termíny, chodit včas. Doma jsem hodiny posunula o 5-15 minut napřed, občas mi to pomůže nepřijít tolik pozdě. 

Jsem klikař. Nejsem hloupá, o věcech přemýšlím. Na rozdíl od jiných "hraničářů" jsem neměla a nemám sklony ke gamblerství, krádežím, náhodným krátkodobým sexuálním známostem, rychlým střídáním lásky a nenávisti, fyzické agresi. Nemám problémy se učit či soustředit, nezneužívala jsem léky, mám vyjasněnou sexuální orientaci. Neznám naštěstí pocity vnitřní prázdnoty, nudy, nejsou pro mne prioritou pouze mé vlastní potřeby. Jsem schopná skutečné účasti, pocit viny mám naopak velmi silně vyvinutý, až přehnaně. 

Hraniční poruchu nelze zcela vyléčit, jen zmírnit. Část zvládám sebekontrolou. Pomáhají mi léky, psychoterapie, jasně definovaná pravidla, řád, stabilní upřímné vztahy s vzájemnou důvěrou, podporou, komunikací, partnerský navíc s dostatkem doteků, objímání, blízkosti. Svědčí mi, když můžu pomáhat, pečovat, být užitečná. 

Tahle nemoc, či jak to jinak nazvat, mi komplikuje život. Snažím se s ní žít, jde to někdy lépe a jindy hůř. Beru to tak, že jsou nějak rozdané karty, nestěžuji si, nelituji se. Zkrátka táhnu a srůstám.

A na závěr trochu faktů. V České republice bylo v roce 2000 v populaci 10-14 % lidí s hraniční poruchou osobnosti. V současnosti tvoří až 50 % psychiatrických pacientů. Ze známých osobností jí trpí například Angelina Jolie, prý Jan Nedvěd, připisuje se Marylin Monroe, Amy Winehouse, Sinead O'Connor či Ivetě Bartošové. Řekla bych, že patřím do skvělé společnosti, co myslíte? :-)
@olivievranska