Pracuju jako sociální pracovnice v Azylovém domě. Pracuju s lidmi, na které se společnost kouká skrz prsty. Pracuju s těmi, kdo ztratili střechu nad hlavou, ale především naději a víru v to, že by mohlo být líp.
Většina lidí nechápe, proč to dělám. Dost z nich říká, že mou práci by dělat nemohli, protože by ty „zatracený líný vožralce“ museli denně vypleskat. Uznávám, není to tady vždycky lehký. Někdy si vyslechnu dost peprných nadávek, když se naši uživatelé vracejí zpití pod obraz. Občas nám tady někdo pod vlivem návykových látek nebo duševní poruchy vyhrožuje násilím i smrtí. Naši uživatelé nejsou vzorem ctnosti a často jejich vzdělávání skončilo základní školou – v tom lepším případě. Pracovat s nimi není procházka růžovým sadem, protože dost často o žádnou další pomoc nestojí. Nechtějí dodržovat pravidla, jsou negativní a svůj život považují za zmařený. Jsou zklamaní životem i sami sebou. Útěchu pak často hledají právě v alkoholu.
Když se na ně ale zkusím podívat jinýma očima, vím, že pod tím vším v každém z nich dřímá člověk toužící po těch pro nás tolik běžných věcech. Po vlídném slovu, po uznání, po pocitu, že je má někdo rád. Po pocitu, že nejsou sami. Že i když se momentálně cítí ztracení, nejsou zatracení. A přesně to je to, v čem shledávám smysl svojí práce. Stavět tyto lidi zpět na nohy a snažit se jim dokázat, že ještě pořád můžou začít znovu, jinak, líp. Že jejich aktuální situace prostě není konečná, a že když budou opravdu chtít, můžou svou situaci změnit. Vnímám jako svoje poslání společně s nimi hledat cestu, po které by se mohli ubírat tím „správným“ směrem. Může se to zdát naivní, ale já pořád věřím, že dávat je víc, než brát. Snažím se tak každému z nich dát přinejmenším naději.
Samozřejmě je práce s uživateli Azylového domu plná spíše pádů a zklamání. Ale když se někomu z těch „našich“ podaří znovu uvěřit v sebe sama a znovu vstát ze dna, potom se vracejí, povyprávět nám, jak se jim daří, jaké mají bydlení, kam chodí do práce a v očích mají vděk - já cítím, že i pro jeden případ ze sta má tahle práce smysl.
@PajaKuc
