3. 9. 2017

O pošťácích a psech

Každé letní prázdniny zahazuju školní tašku a nasazuju pošťáckou brašnu. Ano, přes prázdniny jsem vesnický pošťák. Úžasnou věcí na této práci je fajnová každodenní procházka a poznání zajímavých lidí, horší věcí je pak ranní vstávání a poznání lidí protivných. Spousta z nich si to totiž neuvědomuje, ale pošťáci pro ně dělají víc, než mají v popisu práce (kolikrát i vůbec víc, než je v předpisech). Jedinou věcí, co však pošťáci (nebo minimálně ti vesničtí) neudělají, je doručování dopisů do míst se PSEM.

Pokud máte volně pobíhajícího psa a schránku se zvonkem za plotem, nemůžete se divit, že vám nechodí pošta. Pošťák by sice měl správně doručovat všechno, ale na to taky potřebuje všechny končetiny. Pošťáci jsou totiž taky lidi. Ale když psy srovnám s lidmi, co mi chodí otevřít, jsou to proti nim naprostí miliusové. Pes vás totiž nechytne pod krkem, když pozdravíte jeho přítelkyni (ano, to se mi vážně stalo), nepříjde vám otevřít úplně nahý a taky vás nepřesvědčuje půl hodiny, že mu můžete ten důchod pro tatínka dát. Na druhou stranu, psi jsou občas taky pěkní hajzlové. Jednou jsme čekali asi dvacet minut zamknutí v autě před domem, protože okolo auta nám chodil Bob. Bob byl doga o velikosti menšího koně. Ani kolegyně s desetiletou praxí neměla odvahu vyjít z auta a hodit do schránky dopis. 

Jakou mají ale vesničtí pošťáci výhodu oproti těm městským? Tak například ušetříme za horskou dráhu na poutích, protože permanentně jezdíme po polních cestách. Problémem v tu chvíli je, když se snažíme ušetřit čas a vyplnit lejstra. Vypadá to pak, že máme parkinsonovu chorobu. Také máme plíce, které se v případě nouze naplní vzduchem do velikosti Zeppelinu. To je pro případ, že musíme do domu člověka, který o svou hygienu zrovna dvakrát nepečuje. Jak říká moje kolegyně: "Zadržet dech, chytnout za kliku tak, abys nechytl žloutenku, občanku, podpis a rychle ven." 

Ale i když popisuju svou práci neskutečně cynicky, tak tam příští léto půjdu rád. Přece jenom, kde seženu brigádu, která je dobře placená, ale není monotónní, je na čerstvém vzduchu a poznám při ní spoustu zajímavých lidí? Takže až příště budete naštvaní, že na vás zvoní pošťák v 9 ráno, nezapomeňte: Pošťáci jsou totiž taky lidi (a dělají jen svou práci).
@velkejkapo