Nedávno to byly 2 roky, co jsem objevil kouzlo stopování a od té doby, tak jezdím skoro pořád. Ať už jde o cestu z Gruzie do Česka nebo jen mezi Brnem a Prahou. Pokud to počasí dovolí, radši se vydám na benzinku a zvednu palec nahoru, než sedět v autobuse a koukat do sedadla.
Za tu dobu jsem nasbíral nesčetně příběhů, které můžu vyprávět a poznal moc úžasných lidí, což je pro mě jeden z největších důvodů, proč cestuji. Všechny ale stejně nejvíce zajímá fakt, že jezdím sám. Ano, dovolená nebo spíš cestování se dá užít i jako vlk samotář.
Zažil jsem už spousty druhů dovolených ať už s rodinou, přítelkyní nebo přáteli, ale při žádné z nich jsem nepotkal tolik místních lidí, jako když jsem se někam vydal sám. Fakt, že s někým cestuji a vždy vedle mě bude stát osoba, kterou znám, mě většinou svazuje a necítím potřebu jít oslovit úplně cizí lidi na ulici a jít s nimi na večeři. Když si pak prohlížím fotky přátel z dovolených, většinou jsou tam sami nebo s lidmi, které potkali na hotelu a to mi přijde jako velká škoda.
Přitom právě rodáci jsou nejlepší způsob, jak poznat místní kulturu. Pokud vás tedy zajímá více než výhled z hotelu, zkuste někdy vyrazit sami. Z vlastní zkušenosti vím, že i stydlivější povahy se po chvíli osmělí a v hospodě si například přisednou k někomu cizímu. Získáte tak nejen nové přátelé, jedinečný pohled na zemi, ve které se nacházíte, ale i kopu zážitků. Mně se třeba naposledy poštěstilo narazit na pána, co večer hlídá v muzeu a vzal mě na prohlídku. A to jsem si s ním dal jenom čaj.
@LukasFabianek
