Ne, opět nespím. Není to tentokrát ani tak tím, že bych čučel do stropu, jak se mi poslední dobou stává a nemohl usnout. Prostě jsem se jen před chvílí vrátil z práce, dal si sprchu, udělal nějaké drobnosti, které nemohly strpět odkladu, a teď sedím, vedle sebe mám otevřenou láhev červeného vína a přemýšlím co se stane když půjdu spát. Zda to má význam.
Samozřejmě, že nepřemýšlím jen o tom, to by asi nestačilo. Mám klasické myšlenky unaveného pijáka. Je to zvláštní, že když člověk unaveně sedí, sám popíjí a třídí si myšlenky, většinou ho napadnou spíš věci existenční. Nikdy třeba vtip. Nebo námět na veselý animovaný film. Vždy jsou to spíš niterné věci týkající se lidského bytí, hvězd, teplého větru vanoucího od jihu, kapek deště na listech a chutě vína na patře. S klesající hladinou vína v lahvi pak myšlenky začínají být „hlubší“ a přitom lehčí. I když to asi hodně záleží na náladě. I mne samozřejmě napadlo přemýšlet o životě. Napadlo mne, jak se význam bytí a nebytí s postupem věku či času přehodnocuje. Ono se snadno prohlásí Hamletovi „být, či nebýt“, ale když se to vezme kolem a kolem, rozhodně to není ta klíčová otázka. Být, nebo nebýt totiž samo o sobě už nestačí.
Když jsem byl malý, moji rodiče chtěli, aby ze mne něco bylo. Respektive abych něčím byl, pokud chcete. Znamenalo to studovat, chodit do zájmových kroužků, nezahazovat se s pochybnými kamarády, pracovat na sobě. Zkrátka a dobře, nepromarnit jen tak svůj život. Postupem času jsem rodiče opustil a začal nasávat dění kolem sebe. A zjistil jsem, že není důležité „něčím být“, konec konců, něčím je každý. Podstatné prý je být někým. Zpočátku mi tato myšlenka zněla logicky. Člověk je živý, a proto by měl být někým ne něčím. Později jsem zjistil, že „být někým“ neznamená jen něco umět, ovládat svoji profesi, ale mít moc a ovládat lidi.
Postupoval jsem životem dál a zjistil, že moc je velice zvláštní a přechodný pojem. Lidé, kteří mi tvrdili, že moc neznamená nic a důležité je poznat nitro svojí duše za každou cenu, protože teprve pak bude člověk šťastný, mne přivedli na myšlenku, že není důležité být něčím ani být někým. Důležité je prý být sám sebou. A tak teď nevím, na čem jsem. Rád bych poslechl rodiče a něčím byl. Rád bych poslechl lidi kolem sebe, vlastnil sílu moci a byl někdo. Rád bych poznal hlubiny svého já a byl sám sebou.
Ubohý Hamlete, kralevici dánský. V dnešním světě už nestačí jen být či nebýt...
@van_der_Raven
