Někomu vadí zlobivé děti v autobuse, jinému řidič, který zavře před nosem, mrzutá obsluha v restauraci nebo protivný spolužák, vulgární prezident nebo neschopní politici. Tyhle situace v nás budí určité emoce. Máme možnost nechat se těmi emocemi vést, nebo jít proti nim.
Vodáci znají povel „kontra“. Povel ke zpětnému záběru, který v pravou chvíli umí vrátit loď do správného směru a předejít potupnému koupání. Když se nechceš koupat ve vlastním negativismu, můžeš jít proti němu.
Když jsi smutný, usměj se. Místo napomenutí matky malého křiklouna zkus někdy pochválit maminku, která si se svým dítkem potichu povídá, aby nezlobilo. Na řidiče se můžeš usmát a zamávat mu, třeba chudák spěchá, protože má zpoždění, končí mu směna a musí vyzvednout děti z družiny. Od mrzuté servírky si můžeš nechat vrátit do koruny nebo můžeš říct „dneska jste nějaká smutná, tak to nechte tak“. Zkus na protivném spolužákovi najít co nejvíc dobrých vlastností. Nadává někdo jako špaček? Pokus se ty dodržovat etiketu jako Špaček. Vadí ti neschopnost politiků, zkus sám něco zorganizovat, třeba jenom výlet pro pár kamarádů.
Tohle nemám tak úplně ze své hlavy. Princip agere contra (latinsky jednat proti) je součásti spirituality řádu jezuitů. Možná jste o nich slyšeli. Možná to nebylo nic pěkného. Zkuste si o nich najít něco pozitivního.
@Jan_Svancara
