Umění doprovázet

Posledních pár let máme s mámou hodnĕ komplikovaný vztah a střídavĕ jsme a nejsme v kontaktu. Je ale jedna vĕc, za kterou si jí nesmírnĕ vážím. 

O oba své rodiče se postarala bĕhem jejich nemoci a byla s nimi doma až do jejich smrti. Se smrtí babičky se dlouho nemohla vyrovnat, ale o dĕdovi s oblibou říká, že se jí povedl. Oba prarodiče umřeli na rakovinu a když umíral dĕda, tak u nĕj mamka i strejda sedĕli a drželi ho za ruce. Prý vypadal, jako když se usmívá. 

Dĕda umíral v dobĕ, kdy už se máma hodnĕ zajímala o hospice a paliativní péči. Po jeho smrti se tomu tématu začala vĕnovat naplno a jezdila do jednoho z hospiců pomáhat jako dobrovolník. Já jsem to moc nechápala, protože mĕ smrt dĕsí, ale mámu to naplňovalo. Po nĕjaké dobĕ si začala pohrávat s myšlenkou založení nadačního fondu pro podporu hospiců. Vidĕla, v jakém je tahle oblast stavu a že všichni přispívají radĕji na dĕti nebo zvířátka, ale na staré lidi nebo hospice ne. Stáří a smrt nechce nikdo vidĕt. 

Nakonec se rozhodla, že do toho půjde a asi před deseti lety založila nadační fond Umění doprovázet. Jednu chvíli jsem jí pomáhala shánět peníze a musím uznat, že je to opravdu hodně těžké. O to víc jsme se radovali z každé koruny, kterou kdo daroval. Všechny peníze, které byly do fondu darovány, máma darovala některému z hospiců. Sama si nevyplácela žádný plat a hodně dlouho ji živil otčím. Až nedávno si začala něco málo vyplácet a ještě si našla dvě pomocnice, protože už to sama nezvládá. 

Musím uznat, že tohle se jí opravdu povedlo a držím jí palce, ať se jí daří dál.
@orchidejka14

Pokud by někoho z vás tohle téma oslovilo, podívejte se na stránky nadačního fondu umenidoprovazet.cz