Matka měla svou třináctou komnatu. Dramaticky to oznamovala při každý mý návštěvě ve snaze vyvolat lítost. Tak jsem se pokaždý pokusila o soucitnej pohled a řekla něco ve smyslu, že každej máme něco a někdy je to těžký přijmout. Úmyslně jsem moc nepátrala, matka byla velmi nešťastná, nespokojená a manipulativní žena a s oblibou používala větu: já mám v životě takovou smůlu, že koupit si trpaslíka, tak mi vyroste.
Jenže nakonec jsem to nevydržela, a když zas začala o třináctý komnatě, vyzvala jsem ji, ať mi to buď řekne, nebo ať o tom už přestane mluvit.
Šlo o mýho tátu. Učil na fakultě a jeden student u něj pracoval jako pomocná vědecká síla. Stal se i našim rodinným přítelem: každou chvíli se zastavil na návštěvu, půjčoval si naše auto, jezdil s náma na chalupu a já se do něj ve svých 14 zamilovala. Chodili jsme spolu večer po vesnici, líbali se a schovávali před mou mladší sestrou.
No a matka přišla s tím, že jednoho dne našla v tátově psacím stroji rozepsanej milostnej dopis právě tomuhle studentovi. A že z toho dopisu pochopila, že to není jen nějakej úlet, ale že otec je gay. A že sama nechápe, jak pak dokázal sám sebe zapřít a zůstat s ní.
Možná by mi jí bylo líto, možná bych byla i šokovaná, že otec byl teplej a já to nevěděla. Jenže v tý době sem za sebou měla rozchod s partnerem, kterej mi po třech letech vztahu oznámil, že si potřebuje ujasnit svou sexuální orientaci a odešel žít s mužem.
Já nemám moc žádný hranice, vnímám víc duši toho druhýho než jeho pohlaví. Je mi jedno, jestli byl táta gay nebo ne, akceptuju, že můj ex dal přednost mužům a absolutně nechápu jakýkoli projevy homofobie. Jo, a zejtra mám rande s holkou:-) Oslovila mě její duše.
@drahomiraba1
@drahomiraba1
