Jak tu tak sleduju ty internety za posledních pár dní, je mi z toho blivno. Ale jako fakt. Nebudu moralizovat, nemám na to nárok – když se kouknu na fejs či tweety před 10 lety, držkoval jsem taky a občas dost drsně. Je to dneska horší? No, upřímně, je. Máme tu politickou kulturu vzor „tady projde všechno“ a místo mediátora na Hradě to, co tam je. Ok, co se týče politiky, jsme v prdeli jak Baťa s dřevákama (pro polovinu národa, druhá polovina je spokojena). Ale o to nejde. Měli jsme šanci se vyjádřit, hlasovat, k tomu došlo. A teď už jen zbývá přijmout volbu většiny. Nejsem z toho výsledku nadšený, ale takto to dopadlo a jedeme dále.
Máme se špatně? Rozhodně ne. Ať už je na Hradě kdokoliv, vliv na kvalitu života nás všech má minimální (teda pokud jeden není masochista a nebude sledovat všechny výstupy hlavy státu – pozor, to není povinné, to je čistě na vás!). Ekonomika šlape, máme nejnižší nezaměstnanost v dějinách, kurz koruny stoupá (a zase se můžeme hádat, zda je to díky vládě, či vládě navzdory (nemusím psát, která varianta je mi bližší, že ne?)), zkrátka se máme fajn.
A teď si představme ještě jeden krok „do pryč“. Nechme tu politiku (kterou stejně pár dalších let neovlivníme) stranou, zapomeňme na náš oblíbený „kozochcíplismus“ (soused má kozu, já ne, ať mu chcípne), prostě pohoda, klídek, optimismus. Máte? Tak jedeme (ještě jednou připomínám – žádná politika, jedeme na optimističněnko).
Zvoní budík, probouzím se vedle holky, kterou mám rád (jako jasně, není to Alena Šeredová, ale máme se rádi a je chytrá a hezká) (+1 optimismu). Za oknem svítá – nádherný pohled! (+1) Udělám kafe (které není podpultovka, jak si ještě pamatuju) a snídani (+1). Drahá vstává – rozcuchaná, pomačkaná, zmatená, nádherná (+5). Dáme si snídani, sprchu (společně, mrk, mrk, +4) a jdeme do práce, která nás baví (můžeme si vybírat, ta nezaměstnanost, vzpomínáte?). Šup do kanclu a večer zase domů (no jo, vydělávat se musí, ale když to jednoho baví… +1). Je večer, zajdeme do divadla, do restaurace, na večeři, nebo se podíváme na film (+3 až 10, dle varianty). Pomilujeme se (+100) a vymyslíme program na víkend (+ cokoliv, třeba ten nedávný skok padákem má u mě -300 a to jsem ještě hodnej…).
Celkově – nádhera, ne?
Můžeme se nervovat politikou, odebírat z přátel lidi, kteří volili jinak, ale v konečném důsledku to žádnej vliv nemá… Jaký si to uděláš, takový to máš. A já jsem pevně rozhodnut „si to udělat nádherné“. A to mi nezkazí nikdo. Nikdy. Miluju svou holku, ač není ideální, stejně jako já. A celej zbytek světa, politici, ústavní krize, whatever, jde mimo mě.
Což ale neznamená, že, pokud se to fakt posere, nepůjdu zvonit klíči na Letnou. Půjdu. Tak good luck!
M.
M.
