Víš, co je to strach? Ten pravý? Nefalšovaný? Kdy se oprávněně bojíš o svůj život? Kdy se naplní jedna z tvých největších obav. Jedna z nejhorších věcí, co se ženě může stát. A pak s tím musíš žít do konce života. Stigma, dalo by se říci.
Ano, mluvím o znásilnění. A nemluvím o tom, kdy to udělá přítel, manžel nebo strýček. Mluvím o tom, kdy jdete domů a najednou si vaši duši a vaše tělo bez dovolení vezme navždy někdo jiný. Někdo koho neznáte, koho jen tak letmo zahlédnete. Ale někdo, jehož obličej si sakra budete pamatovat do konce života.
Stalo se mi to, čeho se obává každá žena. Děsivě a bez přikrášlení. Znásilnil mě cizí muž. Vzal si mojí duši a moje tělo bez dovolení. Výpověď. Soud. Má závěrečná řeč. Rozsudek.
Mých tisíce najetých kilometrů za volantem, kdy jsem potřebovala mít zpátky kontrolu nad svým životem. Spousty vypitých láhví vína, spousty spolknutých prášků na uklidnění. Spousty hodin strávených výukou sebeobrany, abych dokázala zneškodnit protivníka.
Spousty hodin, kdy se se učíš krotit svou zlost. Zlost takového rázu, že ti dává pocit růstu a síly a přesto ji musíš ovládat. Spousty hodin strávených na střelnici, aby až budeš mít v ruce 9mm pistoli, abys přesně věděla, kam mířit.
Taky okamžiky, kdy si chceš dát hlaveň ke spánku, protože s tím stigmatem žít nechceš.
Jenže ty si nesmíš nechat vzít svůj život. Musíš o něj bojovat. Sjet se váliem a zapít to vínem je lehký. Vím to. Zažila jsem to. Mockrát. Jenže ty si musíš vzít za pačesy zpátky to, co ti právem patří.
Udělala jsem v životě možná dost hloupostí, ale nikdy už nedopustím, aby se mě někdo dotkl proti mé vůli. Na to jsem teď až moc dobře vycvičená.
@Viking_zeSeveru
@Viking_zeSeveru
