Letos v květnu jsem udělala papíry na motorku bez omezení a teď mám za sebou první sezónu na mé Hondě pětistovce. To, že je sezóna za námi, jsem si velmi bolestně ověřila říjnovým výletem z Prahy do Českého Krumlova (a zpět). Musím říct, že ještě nikdy se mi na motorce neklepala kolena a ramena zimou. A taky, že je to dost na prd, protože kolena a ramena potřebuju k řízení...
Jak už jste pochopili, jezdím na motorce. Ne na skůtru, na motorce. Mám kožený hadry, vrzající motorkářský boty a miluju, když nezaujatě procházím v tomhle ohozu nákupním centrem a lidi se koukaj. Miluju ten pocit absolutní kontroly nad strojem, kdy mám jeho plnou sílu v pravém zápěstí. Miluju tu volnost a adrenalin, který se vyplavuje při zrychlení a hladkém průjezdu zatáčkou.
A miluju tu absolutně čistou hlavu. Kamarád mi řekl (bylo to dřív, než jsem měla hotovou autoškolu): “Při jízdě na motorce nesmíš myslet na nic jiného než jen na tu jízdu. Proč je kolem cest tolik křížků motorkářů? Mysleli na něco jinýho.” A já musím říct, že právě ta mentální čistka dělá z jízdy takovou bombu. Na motorce jsem prostě motorkář. Nejsem asistentka manažera, nejsem dcera, vnučka ani sestra, dokonce nejsem žena. Jsem motorka. Jsem sama se sebou a se svým strojem. Zpívám si v helmě a neřeším nic, co nesouvisí s jízdou.
Jsem trochu motorfucker: dodržuju rychlostní limity, nepředjíždím v nepřehledných úsecích, pouštím chodce na přechodu... ale kolony projíždím. Je to jedna z mých radostí na motorce. Jezdím v Praze a když jedu kolonou, většina aut už stojí tak, abych mohla projet. Anebo se posunou, pustí mě. Občas ne. A já vlastně nevím proč. Já vás nezdržím. Když se dostanu úplně dopředu, budu pryč dřív, než stačíte zařadit.
Nebo je to něco takového, jako když stojím na semaforu a auto vedle tůruje motor. Asi budeme závodit. Trochu se zasoustředím a ... jsem daleko před ním. Ustálím se na padesátce a za moment mě předjíždí devadesátkou. Mně to dokáže jet stopětasedmdesát, ale jsme přece na padesátce.
Když je mokro a prší, klouže to, vidím o dost hůř a jedu pomaleji. Myslete na to, když mě předjíždíte na plný čáře v nepřehledný zatáčce.
@Imorihm
