Vzpomínám na své mladší já, jak jsem každoročně horlivě odpočítala dny
do odletu na dovolenou. Dovolená u moře však nebyla to, na co jsem se
tolik těšila. Těšila jsem se na let a na atmosféru letiště. Prohlašovala
jsem vždy, že to jsou pro mě ty nejvzácnější chvíle v roce.
Když jsem chodila na liberecké gymnázium, pokaždé, kdy se mi naskytla
příležitost jet do Prahy, nevynechala jsem návštěvu letiště. Dokázala
jsem trávit neuvěřitelně dlouhý čas u letištního plotu a sledovat
odlétající a přistávající letadla. Tam jsem čerpala veškerou energii a
radost do života.
Po maturitě jsem se však napříč svému životnímu snu, stát se posádkou
letadla, rozhodla jít studovat fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT.
Už od začátku jsem věděla, že to rozhodně není můj obor, ale rodina na
mě velmi tlačila, že školu musím dokončit.
V průběhu roku jsem začala pracovat na pražském letišti jako check-in
assistant. Dlouho jsem žila z blahého pocitu, že se mi splnil můj
obrovský sen. Ta práce mě neuvěřitelně nabíjela. Nepracovala jsem pro
peníze, ale pro radost. A čím déle jsem na letišti pracovala, tím
silněji jsem cítila, že toto je přesně branže, do které patřím.
Koncem letního semestru jsem se rozhodla pro zásadní krok. Nechala jsem
školy a podala si přihlášku na obor Letový provoz. Škola, kde se tento
obor dá studovat je však soukromá a stojí spoustu peněz. Proto bylo
nezbytné posunout se v práci o příčku výš, abych si na školu mohla
vydělat.
Nyní pracuji jako check-in agent. Byť mi na bedrech leží daleko více
zodpovědnosti i stresu a všechny své vydělané peníze dám na školné, tato
práce mě taktéž velmi baví. Užívám si nošení uniformy, práci se
skvělými kolegy, pro které je letectví také velký koníček, atraktivní
prostředí, jakým letiště je a hlavně blízký kontakt s letadly.
Příští rok se hlásím do výběrového řízení na letušku. Konečně mám tu
možnost. Je to pro mě obrovský cíl už od dvanácti let. Jestli se mi to
povede, budu neuvěřitelně šťastná.
A kde je má nejvyšší meta? 11 km nad zemí. V přední části Boeingu 737, v
kanceláři s tím nejkrásnějším výhledem na světě. Stát se pilotkou není
rozhodně jen tak, ale když má člověk v sobě ten zápal to dokázat, má z
poloviny vyhráno.
Zní to jako klišé, ale je to tak. Miřte vysoko a nevzdávejte se svých
snů. Nenechte ostatní, aby vám po vašich snech šlapali. Jděte si za svým
a místo toho jim vytřete zrak!
@UndercoverRubie
