Psát o sobě je vážně fuška – větší, než jsem čekala. Máte pocit, že tím odhalujete místa, o kterých jste věděli pouze vy, případně pár dalších přátel. Pokud bychom se potkali před rokem, mluvili byste s trochu jiným člověkem. Nejspíš bych se nelišila v názorech nebo ve vzhledu, ale v tom, co jsem od života chtěla. A napsat to ,,na papír“ není lehké.
Dva roky jsem pracovala v advokátní kanceláři. Myslela jsem si, že tímto způsobem strávím i zbytek života. Neznala jsem nic jiného, studovala jsem nejlepší právnickou školu v republice a vidina poměrně jisté budoucnosti odháněla všechny přicházející pochybnosti – přesto se na začátku letošního roku vše změnilo.
Jednu věc o mně potřebujete vědět – už odmalička jsem dělala více věcí najednou a byla zvyklá na zaplněný program. Díky tomu jsem se dostala k tehdejšímu šéfredaktorovi The Student Times a o den později se stala jejich redaktorkou. Kromě školy jsem chodila do kanceláře a ve volném čase (nebo o obědových pauzách) jsem odbíhala na rozhovory. Postupně jsem ale zjišťovala, že mnohem raději trávím čas psaním, než sepisováním žalob nebo pochůzkami na soud. Dlouho jsem si nechtěla přiznat, že už dávno vím, že advokacie není pro mě (ačkoliv to byl můj sen od patnácti let). Ze dne na den jsem skončila, rodiče málem dostali infarkt a já netušila, co se životem. Bohudík se mi naskytla příležitost poznat opravdový novinářský svět a já se jí chopila. Nebylo to lehké rozhodování – ale to ty životní přece nikdy nejsou, ne? Konečně můžu nahlas říct, že to, co dělám, má pro mě smysl. A to bych bez The Student Times neměla šanci poznat.
Ano, teď je správný čas na úšklebek typu ,,studentské noviny“, ,,píšící studentíci“ nebo ,,sebevědomá děcka“. Za rok v TST jsem slyšela podobných přezdívek několik. Ale není to právě o tom? Připravit se na práci v novinách, které hledají zkušenější začínající novináře? Někoho, kdo ví, jak se dělá rozhovor, co je to perex nebo co vlastně dělá pro běžného smrtelníka neviditelný editor? Možná jsou v TST studenti a články nejsou vždy dokonalé. Rozhodně to ale neznamená, že jeho redaktoři nemají právo se ptát.
