26. 7. 2017

Druhý pohled

Na první pohled nevzniká jenom láska. Když někoho vidím poprvé, mám tendenci ho hodnotit a zařadit. Je divnej, je v pohodě, otrapa, nudnej patron, sympaťák… Ne, že bych tak jednala schválně, mozek to dělá automaticky. Myslím, že takhle funguje každej a dost často si to ani neuvědomuje. Podle prvního dojmu zařadí ostatní a už je tak vnímá.

A je dotěra, nedrží si odstup a leze mi do mojí osobní bubliny. Navíc mluví hrozně hlasitě.
B je náfuka. Většinu času mlčí a tváří se nad věcí. Občas se pobaveně usměje a udělá poznámku.
C je šlapka. Podívej se, jak se oblíká a jak se vyjadřuje?! Je tak přímá a bez skrupulí, až se jí skoro bojím.

A špatně slyší, ale snaží se to nedávat najevo.
B neumí dobře komunikovat s cizími lidmi. Dělá mu problém zapojit se do konverzace, i když poslouchá a vaše společnost ho baví.
C nemá žádné sebevědomí a ve skutečnosti je hrozně stydlivá. Svou extravaganci používá jako ochranný štít.

Mohla bych pokračovat do nekonečna. Snažím se dávat bacha na to, jak ostatní vnímám a posuzuju a zkouším nedávat na první pohled a utvořit si i ten druhý. Často totiž je první dojem úplně mylný. Jde jen o to druhého líp poznat. Většinou se to vyplatí. Většina lidí je totiž děsně fajn. 
 @Madla_G