9. 4. 2017

Zamilovaná

Tak už v tom lítám. Možná za to může jaro. Splašené hormony. Dost možná vše dohromady. Ano tušíte správně. Jsem zamilovaná. To, co začalo celkem nenápadně jedním dotykem, se rozjelo naplno. Nemyslím na nic jiného než na ni. Amor střílel zase jednou naprosto přesně. Prevít. Ale má to malý háček. Spíše více háčků. Samozřejmě.

1) Moje ostýchavost.
2) Miluji ženu (což se mi nikdy nestalo). Šílený zmatek a vyrovnávání se s touto situací.
3) Je to má nadřízená.
4) Asi má přítelkyni.
5) Stydlivost a rozpaky i z její strany.

Ale cítím, vím, že se jí taky líbím. První impulsy přišly od ní. Dotkla se mě. Přistihla jsem ji, jak mi kouká na zadek. Zčervená jak rajské jablíčko, když v mé přítomnosti telefonuje s matkou.

To napětí mezi námi, by se dalo krájet. Kdykoliv ji vidím, nejsem schopná se jí podívat ani do očí, natož tak ze sebe něco vymáčknout. Myslím, že tu nervozitu ze mě musí cítit. A proto se mi začala vyhýbat. Já ale ten první krok nemůžu udělat. Nemůžu ji pozvat na kafe. Kvůli vztahu nadřízená x podřízená se k tomu nikdy nedokopu.

Inu lesby mají s láskou naprosto stejné trápení jako heterosexuálové. I když v ,,normálním" nabalování se ta iniciativa očekává více u muže, protože to tak prostě po staletí funguje. Jak se ale nabalují dvě ženy? Zvláště, když obě bojují se svou nesmělostí a plachostí? Na to budu muset nejspíše přijít sama. Snad mi má intuice napoví.