Když mi bylo 14, přišla za mnou kamarádka a řekla, že by chtěla udělat
charitativní módní přehlídku, že to den před tím viděla v Ordinaci v
růžové zahradě. Díky pomoci místní farnosti a charismatického pana
faráře, který dvěma čtrnáctiletým holkám pomohl, místo toho, aby je
poslal do háje, jsme tu přehlídku vážně uspořádaly. Sehnaly jsme oblečení
ze sekáčů, navlíkly je na svoje kamarádky a kamarády, prošly se po mole,
prodaly je a vydělaly prvních šestnáct tisíc. Poslaly jsme je na stavbu
nemocnice v Ugandě.
Letos bude přehlídka po desáté. Za všechny ty roky jsme díky ní získali téměř 400 tisíc korun na pomoc potřebným. Na její organizaci se podílí zhruba stovka
lidí. Dělají to dobrovolně, zadarmo a ještě ke všemu rádi. Část z nich
pracuje, někdo studuje, někteří se znají, jiní se přihlásili jen tak, že
o nás někde slyšeli. Přehlídka pořád funguje pod záštitou místní
římskokatolické farnosti a nikomu nevadí, že 90 % lidí, kteří se na ní
podílí, vůbec nejsou věřící. Taky je jedno, že někteří zdaleka nejsou
plnoletí a už vůbec nesplňují obvyklé míry modelů a modelek. Na mole jim to sekne
tak jako tak.
Věřím, že pokud na to člověk má čas a prostředky, měl by pomáhat druhým,
jak jen to jde. Jsem hrozně ráda, že jsem obklopena lidmi, kteří to
mají stejně. A že se mnou každoročně tuhle akci chystají
@m_jahodova
