Máte možná spoustu přátel. Nebo jen pár dobrých známých. Ale jedno mají společné. Za roky, co vás znají, si o vás utvořili představu. Obraz toho, jací vlastně jste. Zařadili si vás do nějaké škatulky a vy v ní žijete a dost možná se podle ní i nevědomky chováte.
Pro přátele z internetu jste nepopsaný list. Nemusíte nic předstírat. Můžete se chovat tak, jak se chováte uvnitř sebe. Nehlídáte se, abyste nevypadli z role. Říkáte to, co si ve skutečnosti myslíte. A mluvíte o tom, o čem ve skutečnosti chcete. Ten, komu se to nelíbí, odpadne, ale vám to nemusí dělat vrásky, protože k němu nemáte žádné citové vazby a zůstanou jen ti, co jsou stejného zrna jako vy. Je to osvěžující, osvobozující a možná i někdy terapeutické.
Mám ráda své přátele z Twitteru. Říkám jim přátelé, ne sledující nebo sledovaní. A nejen říkám, myslím to tak a cítím. Některé jsem poznala naživo, některé znám zatím jen jako shluky vtipných a moudrých slov.
Nezanevřela jsem na své přátele mimo virtuální realitu, jen jsem svůj okruh rozšířila. A je bezva najednou mít s kým mluvit o knihách, co vás baví, kapele, co posloucháte, výstavě, kde jste byli. O věcech, které vaše obvyklé známé nezajímají.
Nezanevřela jsem na své přátele mimo virtuální realitu, jen jsem svůj okruh rozšířila. A je bezva najednou mít s kým mluvit o knihách, co vás baví, kapele, co posloucháte, výstavě, kde jste byli. O věcech, které vaše obvyklé známé nezajímají.
Samozřejmě, že jsou i na internetu lidé, co se přetvařují a dělají ze sebe někoho, kým nejsou, ale o ty já nestojím. Ti mohou budovat svou popularitu a navzájem si honit tričko s dalšími, co mají stejné touhy. Já jsem šťastná za těch pár, se kterými si můžu naživo u piva nebo u #twibaru dělat legraci z politiky, pondělí, silničářů a kohokoli, kdo se nám připlete do cesty a zamotá se do našich dvojsmyslů a hrátek s češtinou.
@Madla_G
