Obětovala jsem svůj život Bohu. A nelituji toho. I když nemám manžela a své vlastní děti, tak můj rodinný život je naplněn. Mám řeholní rodinu. Mám sestry. A to umí vyplnit touhu po opravdové rodině.
Je v tom všem Bůh. To On mě chtěl, stvořil, povolal. On mě naplňuje svou láskou a dává mi sílu do každodenního života. Je počátkem a koncem každého z mých úkolů. Pro něj žiji.
Touha po řeholním životě se u mě projevila na střední, nějak těsně před maturitou jsem začala přemýšlet co dál? Jak naplnit svůj život, jak ho nepromarnit? Vedle školy a internátu stál kostel, ve kterém jsem trávila spoustu času. Ve velkém chrámě otázka "co dál?" zněla tím víc hlasitěji. Začala jsem se zajímat, jak žijí sestry, co dělají, co to vlastně znamená klášter.
Po maturitě byl ještě rok školy. Měla jsem praxi v nemocnici a připravovala jsem se na závěrečné zkoušky z ošetřovatelství. Mezi tím jsem hledala klášter, kde bych naplnila svou touhu pomáhat nemocným lidem.
Po úspěšném skončení školy jsem pořád neměla jasno, kam mám jít. Rozhodla jsem se, že počkám a zkusím jít na výšku. Před přijímačkami jsem poznala sestru z kongregace, ve které teď jsem. Rozhodování bylo krátké a odpověď jistá. To je to. Přijímačky mě už nezajímaly. Nastoupila jsem během měsíce do řadu. A jsem v něm už 23 let.
Názor okolí mě nezajímal. Byla jsem jistá svou volbou ohledně budoucnosti. Samozřejmě mamka plakala, rodné sestry mě přesvědčovaly, že mám ještě počkat. Ale na co čekat, když jsem si byla tak jistá? Život v klášteře mě naplňuje. Mám čas na setkání s Bohem, s lidmi.
Nejdřív jsem pracovala na operačním sále. Po 11 letech jsem změnila práci a začala působit v hospici, kde sloužím lidem v závěru života. Práce pro ně učí pokory vůči životu. Učí radovat se z každého dne. Učí přijímat vše, co přijde.
Je to obrovský nápor na psychiku, ale vše obětuji Bohu. A jeho láska a milosti, které mi dává, pomáhají nést to břemeno, které se stává laskavým břemenem. Každodenní modlitba je tím nástrojem, který proměňuje vše.
Život je krásný...
Zastavte se na chvíli, zaposlouchejte se, možná i Vy uslyšíte Boha.
@_elgie_
