Říká se, že ženy mají biologické hodiny, které jim dříve či později
začnou tikat. Zatím to vypadá, že jsem při narození vyfasovala
digitálky. Je mi už 33 a ještě se v noci nebudím touhou po děťátku a
nepročítám nabídky umělého oplodnění. Když potkám někoho na ulici s
kočárkem, nejsem k němu přitahována neviditelnou silou a nezačínám
automaticky šišlat. Když kolegyně přivedou do práce svoje děti,
nepovažuju je automaticky za rozkošné a „tak chytré, no podívej!“.
Většina fotek čerstvě narozených miminek mi přijde ošklivá a ne vždycky
se to změní poté, co děti vyrostou. Samozřejmě, že tyhle věci nikomu
neříkám, ale už se o mně začalo proslýchat, že nemám ráda děti.
Říct, že nemám ráda děti, je stejné jako říct, že nemám ráda lidi.
Obecně to často platí, ale konkrétně se najde spousta výjimek. Nezáleží
totiž na věku. Dítě je pro mne malý člověk. Může být nudné, hloupé,
nafoukané a protivné. (A mou chybou je nejspíš to, že se k dětem chovám
stejně jako k dospělým. Tzn. nijak je neomlouvá to, že jsou děti.) Ale
naopak děti většinou ještě neztratily tu jiskru, co dospělým často
chybí. Umění fantazie, hry, bláznivých nápadů a nezkreslený pohled na
svět plný překvapení a zázraků. Někdy mají děti geniální hlášky a
průpovídky a občas omylem odhalí pravdu, kterou dospělí vytěsňují.
Můj závěr? Třeba jsou lidé, co nemají mít děti. Co jsou jen slepá odnož,
která nemá nikam pokračovat a i to bude v pořádku. Ale je možné, že se
tyhle pověstné hodiny natáhnou a rozeběhnou teprve, až když mají proč.
Ve chvíli kdy bych potkala a byla s někým, s kým by stálo za to mít
potomka. A s kým bych měla to nejsprávnější a nejpraštěnější dítě na
světě. Nikdy nebudu ušišlaná slintající uživatelka mimibazaru, ale když
můžu být příležitostně cool teta, nevidím důvod, proč bych třeba jednou
nemohla být cool máti, kterou budou mé dceři nebo synovi ostatní děti ve
školce závidět.
@Madla_G