Myslím, že Twitter, a zřejmě všechny sociální sítě, porušují přirozený
řád věcí. Ne proto, že mohou klamat a dovolují předstírání. Napohled
krásných lidí a přitom zkažených a zlých jsem už poznal spoustu ... a
naletěl ... všechno už tu bylo.
Ale naopak ... poznal jsem tu skvělé lidi, které bych
nikdy neměl šanci poznat. Nemyslím, že bych je nemohl potkat ... myslím, že bych
neslyšel jejich myšlenky, jejich pocity. Těch, kteří nejsou schopní a
ochotní se otevřít v reálném světě, ale tady ano. Lidí,
které jsem si zamiloval pro jejich osobnost, kterou bych nikdy ani nezahlédl. Projevů citu a lidskosti, které by cizinec jako já od nich
nikdy ani nemohl spatřit, natož dostat.
Twitter je proud, unáší spoustu
bláta, písku a obyčejného kamení. Ale dovolí odkrýt poklady, které mimo
řeku zůstanou hluboko v půdě.
@WhyCrow
